Můj příběh
Věnuji se komunikaci se zvířaty, díky tomu mohu předávat inspirace a vhledy, které skrze ně přicházejí. Mým posláním je zprostředkovat vám cestu k hlubšímu spojení s vaším zvířátkem, kde vzniká vzájemná důvěra, láska a harmonie.
Jmenuji se Niky a už jako malá holka jsem se nejraději pohybovala v přírodě a v přítomnosti zvířat. Cítila jsem se bezpečně, klidně, milovaná a cítila jsem, že tam mi všichni rozumí.
Cítila jsem něco zvláštního, když jsem byla mezi zvířaty.
Vítám tě ve svém příběhu! Moje dny jsou teď plné zvláštních okamžiků. Jeden den mluvím s koňmi, jiný den s kočkou, která touží po klidu, další zase se psem, který má radost ze života.
Každé setkání mi přináší nové poznání.
Dnes mohu se zvířaty komunikovat kdykoli. S pokorou jim naslouchám, cítím tu skvělou energii a dokážu jim klást otázky. Odpovědi někdy přicházejí jednoduše, jindy jsou plné moudrosti.
Mám možnost se jich na cokoli zeptat, promluvit si s nimi, jsem tímto zvířecím světem naprosto pohlcená a zůstávám v naprostém úžasu. Tato spojení jsou naprosto obohacující. Cítím obrovskou zvídavost a nadšení k tomu, co se od přírody a zvířat můžu naučit. Dokážou nám všem vždy zobrazit náš složitý svět v naprosté jednoduchosti a oddanosti.
Na této cestě mně provázela nejistota a nedůvěra
Před lety bylo vše jinak. Cesta k tomu, kde jsem dnes, rozhodně nebyla přímá a hladká. Komunikace se zvířaty, která je dnes mou vášní i posláním, byla kdysi plná pochybností a nejistoty.
Neustále jsem se ptala sama sebe, jestli můžu věřit tomu, co cítím, co slyším a jestli „nekecám“.
Když jsem začínala s intuitivní mezidruhovou komunikací, čelila jsem strachu, že nikdy nepochopím zprávy od zvířat. Nejistota sama v sebe a nedůvěra ve vlastní intuici, mi bránila plně se tomu otevřít.
Byly dny, kdy jsem to chtěla vzdát.
Ale každé setkání se zvířaty, které mě posunulo dál, mi dodávalo naději. Postupně jsem se naučila důvěřovat své intuici a brát neúspěchy jako lekce.
Dnes mám kolem sebe lidi i zvířata, kteří mi důvěřují. Každý den je důkazem, že naslouchat vlastnímu vnímání bylo správné rozhodnutí.
Temné údolí
Jako malé dítě jsem domů neustále vodila nalezence a neustále vyžadovala nějaké to zvířátko.
Jenže u nás doma nebyla atmosféra úplně podporující, rodiče měli strach, ze záchvatů, měla jsem silné astma. Jednoho krásného dne, kdy jsme si s kamarády hráli a brouzdali kolem našich domovů, v lese, na polích jsme objevili jezdecký klub, kde nejenom že byli koně, ale také kočky, psi, prasata, krávy, králíci a další.
A mé astmatické záchvaty byly ty tam.
V dospělosti jsem si pořizovala koně a pejsky. Fenka Cora, byla v mém životě velmi dlouhou dobu a byla něco jako můj anděl strážný.
Od samého začátku jsme spolu sdílely cosi hlubokého a nevyslovitelného.
Byla to duše, která mě naučila víc o lásce, trpělivosti a intuici, než kterýkoliv člověk. Všichni jsme smrtelní a já se na její odchod připravovala velmi dlouho, dožila se velmi vysokého věku.
Při nějakých jejích potížích, jsem narazila na intuitivní mezidruhovou komunikaci, přímo mne to vábilo a toužila jsem se naučit všechno, co je třeba, abych sama mohla komunikovat. Jen jsem nemohla uvěřit tomu, že já bych vůbec mohla komunikovat.
Pro mě bylo velmi náročné, když mi Cora odešla.
Pamatuji si ten okamžik, kdy jsem držela její tělo naposledy v náručí. Věděla jsem, že fyzicky už tu se mnou není, ale moje srdce se s tím nechtělo smířit. Toužila jsem se s ní spojit, a nejen s ní a žádat ji o rady a také jsem měla pocit, že tu v životě neustále se mnou je, jen ne ve fyzické formě.
Nová cesta
Každý má v životě okamžik, který ho nasměruje novou cestou. Pro mě to byl moment, kdy jsem se poznala s několika lidmi, kteří mne inspirují dodnes, velmi mi pomohlo navázat s Corou spojení před i po odchodu.
Má fenečka mě neopustila. Je v každém okamžiku, kdy se mi podaří propojit se zvířetem. A vždy, když cítím tu blízkost, vím, že temno ustupuje a na jeho místo přichází světlo.
Tento okamžik odstartoval mou cestu ke komunikaci se zvířaty.
Abych svou schopnost zdokonalila, rozhodla jsem se zúčastnit několika specializovaných seminářů. Každý z nich mi otevřel nové obzory. Naučila jsem se různým technikám a metodám, které jsem si postupně osvojovala a také se naučila lépe věnovat pozornost sobě i okolí a posilovat svou intuici.
Pak nastoupila praxe.
Přímá práce se zvířaty byla tou nejlepší školou. Každé setkání představovalo příležitost k růstu a učení. Každé zvíře mě učilo něco jiného. Musela jsem se naučit být trpělivá, otevřená a respektující jejich individualitu.
Dnes si už komunikaci se zvířaty užívám jako přirozenou součást života a vím, že i výzvy, které se zdály dříve složité, jsou ve skutečnosti příležitosti k růstu a lepšímu pochopení světa kolem nás.
Komunikace se zvířaty
Dnes zprostředkovávám lidem komunikaci s jejich zvířecími parťáky, nebo se zvířaty, od kterých se chtějí cokoli dozvědět. Největší odměnou bylo, když mi lidé začali říkat, že mým prostřednictvím-komunikací s jeho zvířátkem, našli se svými zvířaty hlubší spojení.
Intuitivní mezidruhová komunikace je určena pro všechny, kdo chtějí navázat hlubší spojení se zvířaty, lépe porozumět jejich potřebám a poselstvím, a přitom získat větší důvěru ve své schopnosti naslouchat a chápat přírodu kolem nás.
Jste naladěni navázat hlubší vztah, spojit se a komunikovat se svým zvířecím kamarádem, vyslechnout ho a mít odvahu zeptat se na jeho vhledy?
Nebo vás jen prostě zajímá, co si vaše zvířátko myslí a co vám chce sdělit?
Komunikace se zvířaty není jen o informacích. Je o lidech, o jejich srdcích, odvaze a víře, že mohou být tvůrcem svého života. A skrze tento web, ve kterém najdete blog, zajímavosti a další obsah ZDARMA. Je o „zázracích“, které přicházejí, když dáme důvěru sami sobě a zároveň se otevřeme spolupráci s čímkoliv živým.